| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Těleso serpentinitu ve svrateckém krystaliniku na styku s moldanubikem
Souřadnice S42:
49° 26,882´
16° 16,474´
415 m n.m.
mapa KČT č. 84 (A3)
Klíčová slova: svratecké krystalinikum, serpentinit, ortopyroxen, magnezit
Nečinný lom (foto 3) založený v hadcích se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná (mapa 1). Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná (foto 1) asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočíme vpravo po lesní cestě, po asi 300 m (foto 2) přijdeme až do lomu. Směrem doleva je přístup k průzkumné štole Skalka, která byla ražena pro případný mezisklad vyhořelého jaderného paliva.
Serpentinitové těleso eliptického tvaru leží na hranici mezi strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem (mapa 2). Svratecké krystalinikum je zde zastoupeno leukokratními migmatity s muskovitem a dvojslídnými pararulami až svory. Strážecké moldanubikum je reprezentováno biotitovými až sillimanit-biotitovými pararulami, místy s vložkami amfibolitů a drobnými polohami granulitů (Melichar, 1995).
Horniny mají rovinnou metamorfní foliaci směru SZ – JV s úklonem 45° k JZ. Lineace na foliaci je směrná, subhorizontálního směru SZ – JV. Díky rozdílnému chování rul a peridotitu při metamorfóze, je současné serpentinitové těleso „obtékáno“ rulami. To je zřetelné na foliaci v těsné blízkosti hadcového tělesa, která se zde ohýbá a v místech tlakových stínů se detailně nesystematicky vrásní (sz. a jv. okraj tělesa). Asymetrický průběh foliace indikuje vzájemný levostranný střižný pohyb obou regionálních jednotek podél rozhraní (obrázek 1).
V lomu můžeme studovat serpentinity tmavě šedočerné barvy (foto 4), které mají typickou mřížovitou mikrostrukturu (foto 6, 7, 8 a 9). Skládají se z minerálů serpentinové skupiny (kolem 90 obj. %) a ortopyroxenu (dříve bronzit), který tvoří porfyroblasty velké až 2 cm (foto 5). Běžnou akcesorií je magnetit. Pukliny a poruchové zóny jsou hojně vyplněny produkty druhotných přeměn hadce - směsí chloritu a amfibolu aktinolitového typu (foto 10). Na některých puklinách vniká výplň celistvých nebo hlízovitých agregátů magnezitu a huntitu (foto 11 a 12, graf 1). Na puklinách se též vyskytuje opál (foto 13), méně chalcedon.
Melichar R. (1995): Styk moldanubika a svrateckého krystalinika v okolí hadcového tělesa u Věžné. – Geol. Výzk. Mor. Slez. V r. 1994, 94-95, Brno.