| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Beryl-columbitový pegmatit v tělese serpentinitů
Souřadnice S42:
49° 26,882´
16° 16,474´
415 m.n.m.
mapa KČT č. 84 (A3)
Klíčová slova: svratecké krystalinikum, pegmatit, hadec, Be-mineralizace
Pegmatit se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná (mapa 1). Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě po lesní cestě směrem k hadcovému lomu (doleva je přístup k průzkumné štole Skalka). Těleso je odkryto v levé stráni asi 150 m za odbočkou, nasypaná halda končí přímo u cesty (foto 1).
Žíla pegmatitu proráží hadcové těleso, které se nachází na hranici strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika (mapa 2, viz lokalita Věžná – hadec). Žíla má délku asi 130 m a její maximální mocnost je asi 4 m. V místě maximální mocnosti je odkryta malým lůmkem (foto 2). Asi 400 m VJV směrem se v lese u silnice Rožná – Nedvědice nachází menší těleso podobného typu. Radiometrickým U-Pb datováním na monazitu stanovil Novák et al. (1998) stáří této menší žíly na 335 ± 3 Ma.
Na výchoze pegmatitu lze sledovat symetrickou zonalitu tělesa v následujícím sledu:
úzká nesouvislá středně až hrubě zrnitá granitická hraniční zóna (K-živec, oligoklas, křemen, biotit)
převládající grafická jednotka (foto 4 a 6) složení křemen, K-živec, oligoklas, místy agregáty Q + cleavelandit (lupenitá odrůda albitu)
bloková zóna K-živce (foto 3) nebo cleavelanditu obklopené křemenem následující zóny
zóna křemenného jádra (obrázek 1).
V blokové zóně se nacházejí drobné dutinky vyplněné záhnědou, cleavelanditem a muskovitem. V zónách, kromě hraniční granitické, se sporadicky vyskytují Be-cordierit, beryl, skoryl-dravit, muskovit, Nb-rutil, monazit, xenotim a zirkon. V křemenném jádru byly popsány čočky (další zóna pegmatitu) K-živce + křemene+ pollucitu + albitu spolu s lepidolitem, elbaitem, triplitem, berylem a brabantitem. Jedná se o nejvíce frakcionovanou část pegmatitu, doplněnou o hydrotermální fázi pegmatitové konsolidace (analcim, harmotom, chabasit). Poslední zónou může být albit-oligoklas uložený v fluorapatit-turmalín-flogopitové hmotě.
Hydrotermální alterací Be-cordieritu a berylu vznikl millarit, bavenit, eudidymit, epididymit, caledonit a bertrandit. Tyto minerály se vyskytují výhradně na tenkých puklinách protínajících primární minerály nebo tvoří pseudomorfózy po berylu.
Na kontaktu pegmatitu a hadcového tělesa se vytvořila reakční zóna (foto 5) cca 0,3 m, složená z antophylitu, aktinolitu a flogopitu.
Novák M. et al. (1998): U-Pb ages of monazite from granitic pegmatites in the Moldanubicum and their geological implications. – POCEEL International Symposium, Praha, Acta Univ. Carol. Geol., 42, 2, 309-310.
Novák M. et al. (2003): Věžná near Nedvědice. – LERM 2003, Field trip guidebook.