| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Akumulace sulfidů na grafitovém ložisku ve velkovrbenské skupině
Souřadnice S42:
50° 12,390´
17° 01,874´
882 m.n.m.
mapa KČT č. 55 (A1)
Klíčová slova: lugikum, velkovrbenská skupina, ruly, grafit, pyrhotin, pyrit
Asi 4 km sz. od Ramzové se nachází zbytky po hornické činnosti ložiska Barbora. Lokalita leží nedaleko červené turistické značky, která vede z Ramzové na Paprsek (mapa 1). Asi 500 m za koncem osady Petříkov odbočíme vpravo z asfaltové cesty (foto 1) a jdeme po lesní cestě mírně do svahu asi 250 m, až narazíme na zbytky haldy (foto 2 a 3). K nalezení jsou zde ukázky hornin, sulfidické mineralizace i grafitu (foto 4).
Ložisko Barbora bylo těženo od 18. století, největší rozvoj těžby nastal kolem roku 1830 a těžilo se až do 2. poloviny minulého století, kdy byla těžba grafitu přenesena na ložisko Konstantin u Velkého Vrbna.
Ložisko grafitu a kyzových rud je situováno na sv. okraji tzv. „grafitového souvrství“, které je jedním z mála průběžných litostratigrafických horizontů ve velkovrbenské skupině (mapa 2). V podloží tohoto horizontu leží spodní klastické souvrství a v nadloží pak svrchní klastické souvrství (Květoň, 1951). Grafitový horizont je v okolí ložiska rozdělen na dvě části 50 m mocnou polohou amfibolitu. Svrchní část o mocnosti kolem 40 m tvoří od nadloží dolomitický mramor, amfibolit, jemnozrnný krystalický vápenec, světlý kvarcit s polohami krystalického vápence, krystalický vápenec s polohami rul a grafitických břidlic. Spodní část grafitového souvrství o mocnosti asi 45 m je od nadloží tvořena dolomitickým krystalickým vápencem s polohami rul, grafitickou břidlicí (hlavní sloj), světle šedým krystalickým vápencem s grafitem a sulfidy a krystalickým vápencem s polohami grafitických břidlic.
Grafitové souvrství se v oblasti Petříkova brachyantiklinálně uzavírá a noří se k SSV pod svrchní klastické souvrství v oblasti Lví hory.
V materiálu haldy a v blízkém okolí nalezneme především muskovitové ruly se složením křemen, plagioklas, K-živec, muskovit, biotit a z akcesorií apatit, zirkon, allanit, titanit a místy turmalín. Grafitické břidlice hojně obsahují plagioklas, chlorit a grafit. Ostatní složky jsou zastoupeny ve vedlejším nebo akcesorickém množství: křemen, rutil, titanit, turmalín, pyrit, zirkon a apatit. Kvarcity mají výrazně paralelní stavbu a hlavní složkou je křemen, dále je přítomen amfibol, plagioklas, biotit, muskovit, apatit, zirkon a titanit. Mramory jsou zastoupeny hojně, jejich struktura i složení je velmi proměnlivé. Hlavní složku tvoří karbonáty, nejčastější příměsí jsou biotit, chlorit, grafit a křemen. Typy s tremolitickým amfibolem obsahují kumulace pyrhotinu a pyritu. V okolí jsou časté granátické amfibolity a vzácněji se objevují pegmatitové žíly.
V grafitovém horizontu velkovrbenské skupiny došlo k výjimečnému nekoncentrování sulfidů železa. V sulfidické rudnině převažuje pyrhotin nad pyritem a rudnina samotná tvoří masivní shluky. Méně časté výskyty pyritu jsou vždy doprovázeny pyrhotinem, shluky pyrhotinu se vyskytují i bez pyritu (foto 5). Výskyty masivní rudniny jsou soustředěny v dolomitických a kalcit-dolomitických mramorech. Typy vtroušeninového zrudnění (foto 6) se vyskytují objemově ve větším množství a jsou vázány především na grafitické břidlice, méně na mramory. Z texturních typů je zastoupeno i páskované zrudnění a sideronitická textura (foto 7), kdy pyrhotin je obsažen v intergranulárách hrubozrnného dolomit.
Fe rudy podléhají intenzivnímu zvětrávání na limonit, ve kterém je zastoupen goethit a lepidokrokit. Některé světle žluté práškovité povlaky na pyrhotinu byly identifikovány jako karphosiderit. V dutinkách limonitu se objevuje sádrovec.
Na základě analýzy izotopů síry pochází tato z bakteriální redukce mořského sulfátu. Ke konsolidaci sulfidického zrudnění došlo při 350°C a tlaku 0,5 –0,7 Gpa. Konečnou podobu dala sulfidické rudnině velmi pravděpodobně retrográdní metamorfóza.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. lom Konstantin u Velkého Vrbna, Malé Vrbno, Hynčice pod Sušinou nebo Ostružnou.
Květoň P. (1951): Stratigrafie krystalinických sérií v okolí severomoravských grafitových ložisek. – Sbor. SGÚ, odd. geol. 18, 277-336. Praha.
Fojt B., Hladíková J., Hromek V., Kopa D., Losos Z. a Skácel J. (1994): Parageneze kyzového výskytu na ložisku grafitu v Petříkově (severní Morava). – Čas. Slez. Muz. Opava (A), 43, 129-154.