| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Korundový pegmatit v amfibolitech moravského moldanubika
Souřadnice S42:
49° 13,019´
15° 44,290´
565 m n.m.
mapa KČT č. 80 (A3)
Klíčová slova: moravské moldanubikum, amfibolit, pegmatit, korund
Lokalita Pokojovice se nachází asi 10 km západně od Třebíče. Pegmatitová žíla se nachází v lesní stráni nad jz. okrajem obce (mapa 1, foto 1). Přístup je po asfaltové komunikaci, která odbočuje z hlavní silnice kolem obecního úřadu. Na konci komunikace je potřeba vystoupat asi 200 m nad posledním domem v obci. Na místě je částečně odkryta pegmatitová žíla (foto 2) a její kontakt s okolními horninami a je tu řada drobných odkryvů po sběratelích (foto 3).
Lokalita se nachází ve východní části pestré skupiny moravského moldanubika u západního okraje třebíčského masivu (mapa 2). Převládající horninou je biotitová rula, místy se sillimanitem a cordieritem, s vložkami amfibolitů, vápenato-silikátových hornin, grafitových rul a mramorů. Pegmatitová žíla je uloženo v tělese amfibolitů, které má mocnost až 40 m. V amfibolitech byly zaznamenány tenké polohy (do 20 cm) kalcitických mramorů a skarnoidních hornin. Amfibolit je zvláštní vysokým zastoupením K-živce a nízkými obsahy MgO, K2O a TiO2. Na kontaktu pegmatitu a amfibolitu jsou místy vyvinuty „perlové ruly“.
Pegmatit má tvar vertikální žíly směru SSZ-JJV a maximální mocnost je 2 m. Má řadu diskordantních i konkordantních apofýz (obrázek 1). Část žíly zasahuje i do okolních rul, zde ale chybí korund a pyroxen. Kontakt mezi pegmatitem a amfibolitem je ostrý (foto 4), v konkordantně uložených částech je lokálně vytvořena 5 cm mocná zóna biotitizovaného amfibolitu.
V tělese pegmatitu vykazuje nepravidelně zonální strukturu a je možné rozlišit tři zóny (obrázek 1):
· Pyroxenový pegmatit tvoří kontaktní zónu s okolním amfibolitem (foto 5) o mocnosti 20-50 cm a rovněž tvoří všechny apofýzy. Struktura je hrubě zrnitá , složení K-živec, plagioklas andezinového typu a křemen. Pyroxenová zrna jsou zpravidla alterovány na aktinolitický amfibol a Fe-chlorit. Z akcesorií je přítomen titanit, apatit a magnetit. Středně zrnitá varieta obsahuje více pyroxenu a plagioklasu (oligoklas), z akcesorií je přítomen navíc scheelit, allanit a klinozoisit.
· Biotitový pegmatit tvoří hlavní část pegmatitového tělesa (foto 6), je středně až hrubě zrnitý, složený z K-živce, křemene, podružného plagioklasu (albit-oligoklas) a chloritizovaného biotitu s inkluzemi sagenitu. Z akcesorií je zastoupen zirkon, titanit a allanit.
· Korundový pegmatit tvoří izolovaná hnízda v biotitové zóně o velikosti do 30 cm, zpravidla v blízkosti kontaktu s amfibolitem. Struktura je hrubě zrnitá (foto 7 a 8) a je složen z K-živce (foto 9 a 10), plagioklasu, biotitu (foto 11 a 12) a korundu. Minoritně jsou zastoupeny křemen, muskovit, turmalín (foto 13), apatit, zirkon, chalkopyrit a scheelit. Korund tvoří šedé soudečkovité krystaly místy až 10 cm, někdy zřetelně zonální. Může uzavírat ilmenit a rutil. Dnes se setkáme zpravidla s šedými zrny o velikosti do 1 cm.
Chemické složení pegmatitu lze charakterizovat vysokým zastoupením K2O a CaO a nízkým obsahem MgO, poměr K/Rb je vysoký a K/Ba nízký. Složení odpovídá spíše hornině syenitového typu, značnou roli hraje i kontaminace okolním amfibolitem, zvláště v pyroxenové zóně. Netradiční složení pegmatitového tělesa je pravděpodobně i důvodem vzniku korundu, který vznikl v počátečních fázích formování pegmatitu.
V širším okolí je možné navštívit lokality jako např. Řípov, Kožichovice nebo Pozďátky.
Trnka M., Houzar S. (1993): Corundum-bearing pegmatite from Pokojovice near Třebíč, Czech Republic. – Acta Mus. Moraviae, 78, 3-12.